4. Aṭṭhakathākaṇḍaṃ

Tikaatthuddhāro

1384. Katame dhammā kusalā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ – ime dhammā kusalā.

1385. Katame dhammā akusalā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā akusalā.

1386. Katame dhammā abyākatā? Catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā abyākatā.

1387. Katame dhammā sukhāya vedanāya sampayuttā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cattāro kāmāvacarakusalassa vipākato ca kiriyato ca pañca, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ sukhaṃ vedanaṃ ṭhapetvā – ime dhammā sukhāya vedanāya sampayuttā.

1388. Katame dhammā dukkhāya vedanāya sampayuttā? Dve domanassasahagatacittuppādā, dukkhasahagataṃ kāyaviññāṇaṃ, etthuppannaṃ dukkhaṃ vedanaṃ ṭhapetvā – ime dhammā dukkhāya vedanāya sampayuttā.

1389. Katame dhammā adukkhamasukhāya vedanāya sampayuttā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato cha, kāmāvacarakusalassa vipākato dasa, akusalassa vipākato cha, kiriyato cha, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro arūpāvacarā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ adukkhamasukhaṃ vedanaṃ ṭhapetvā – ime dhammā adukkhamasukhāya vedanāya sampayuttā. Tisso ca vedanā, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na vattabbā sukhāya vedanāya sampayuttātipi, dukkhāya vedanāya sampayuttātipi, ya vedanāya sampayuttātipi.

1390. Katame dhammā vipākā? Catūsu bhūmīsu vipāko – ime dhammā vipākā.

1391. Katame dhammā vipākadhammadhammā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ akusalaṃ – ime dhammā vipākadhammadhammā.

1392. Katame dhammā nevavipākanavipākadhammadhammā? Tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā nevavipākanavipākadhammadhammā.

1393. Katame dhammā upādiṇṇupādāniyā? Tīsu bhūmīsu vipāko, yañca rūpaṃ kammassa katattā – ime dhammā upādiṇṇupādāniyā.

1394. Katame dhammā anupādiṇṇupādāniyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ , yañca rūpaṃ na kammassa katattā – ime dhammā anupādiṇṇupādāniyā.

1395. Katame dhammā anupādiṇṇaanupādāniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anupādiṇṇaanupādāniyā.

1396. Katame dhammā saṃkiliṭṭhasaṃkilesikā? Dvādasākusalacittuppādā – ime dhammā saṃkiliṭṭhasaṃkilesikā.

1397. Katame dhammā asaṃkiliṭṭhasaṃkilesikā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā asaṃkiliṭṭhasaṃkilesikā.

1398. Katame dhammā asaṃkiliṭṭhaasaṃkilesikā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā asaṃkiliṭṭhaasaṃkilesikā.



4. 注释篇
三法摘要
1384. 哪些法是善法？四地中的善法 - 这些法是善法。
1385. 哪些法是不善法？十二种不善心生起 - 这些法是不善法。
1386. 哪些法是无记法？四地中的果报,三地中的唯作无记,色法,以及涅槃 - 这些法是无记法。
1387. 哪些法与乐受相应？欲界善法中四种与悦俱生的心生起,不善法中四种,欲界善法的果报和唯作中五种,色界善、果报和唯作中的三种和四种禅那,出世间善和果报中的三种和四种禅那,除去其中生起的乐受 - 这些法与乐受相应。
1388. 哪些法与苦受相应？两种与忧俱生的心生起,与苦俱生的身识,除去其中生起的苦受 - 这些法与苦受相应。
1389. 哪些法与不苦不乐受相应？欲界善法中四种与舍俱生的心生起,不善法中六种,欲界善法的果报中十种,不善法的果报中六种,唯作中六种,色界善、果报和唯作中的第四禅,四种无色界善、果报和唯作,出世间善和果报中的第四禅,除去其中生起的不苦不乐受 - 这些法与不苦不乐受相应。三种受,色法,以及涅槃 - 这些法不可说与乐受相应,也不可说与苦受相应,也不可说与不苦不乐受相应。
1390. 哪些法是果报法？四地中的果报 - 这些法是果报法。
1391. 哪些法是能产生果报的法？四地中的善法和不善法 - 这些法是能产生果报的法。
1392. 哪些法既非果报也非能产生果报的法？三地中的唯作无记,色法,以及涅槃 - 这些法既非果报也非能产生果报的法。
1393. 哪些法是已执取而且可被执取的法？三地中的果报,以及由业所造的色法 - 这些法是已执取而且可被执取的法。
1394. 哪些法是未执取但可被执取的法？三地中的善法,不善法,三地中的唯作无记,以及非由业所造的色法 - 这些法是未执取但可被执取的法。
1395. 哪些法是未执取且不可被执取的法？四种出世间道,四种沙门果,以及涅槃 - 这些法是未执取且不可被执取的法。
1396. 哪些法是已染污且可被染污的法？十二种不善心生起 - 这些法是已染污且可被染污的法。
1397. 哪些法是未染污但可被染污的法？三地中的善法,三地中的果报,三地中的唯作无记,以及一切色法 - 这些法是未染污但可被染污的法。
1398. 哪些法是未染污且不可被染污的法？四种出世间道,四种沙门果,以及涅槃 - 这些法是未染污且不可被染污的法。

1399. Katame dhammā savitakkasavicārā? Kāmāvacaraṃ kusalaṃ, akusalaṃ, kāmāvacarakusalassa vipākato ekādasa cittuppādā, akusalassa vipākato dve, kiriyato ekādasa, rūpāvacaraṃ paṭhamaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaraṃ paṭhamaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppanne vitakkavicāre ṭhapetvā – ime dhammā savitakkasavicārā.

1400. Katame dhammā avitakkavicāramattā? Rūpāvacarapañcakanaye dutiyaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttarapañcakanaye dutiyaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ vicāraṃ ṭhapetvā, vitakko ca – ime dhammā avitakkavicāramattā.

1401. Katame dhammā avitakkaavicārā? Dvepañcaviññāṇāni, rūpāvacaratikatikajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca lokuttaratikatikajjhānā kusalato ca vipākato ca pañcakanaye dutiye jhāne [dutiyajjhāne (sī.)], uppanno ca vicāro rūpañca nibbānañca – ime dhammā avitakkaavicārā. Vitakkasahajāto vicāro na vattabbo savitakkasavicārotipi, avitakkavicāramattotipi, avitakkaavicārotipi.

1402. Katame dhammā pītisahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā , akusalato cattāro, kāmāvacarakusalassa vipākato pañca, kiriyato pañca, rūpāvacaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ pītiṃ ṭhapetvā – ime dhammā pītisahagatā.

1403. Katame dhammā sukhasahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cattāro, kāmāvacarakusalassa vipākato cha, kiriyato pañca, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ sukhaṃ ṭhapetvā – ime dhammā sukhasahagatā.

1404. Katame dhammā upekkhāsahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato cha, kāmāvacarakusalassa vipākato dasa, akusalassa vipākato cha, kiriyato cha, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ upekkhaṃ ṭhapetvā – ime dhammā upekkhāsahagatā. Pīti na pītisahagatā, sukhasahagatā, na upekkhāsahagatā. Sukhaṃ na sukhasahagataṃ, siyā pītisahagataṃ, na upekkhāsahagataṃ, siyā na vattabbaṃ pītisahagatanti. Dve domanassasahagatacittuppādā, dukkhasahagatakāyaviññāṇaṃ, yā ca vedanā upekkhā , rūpañca nibbānañca – ime dhammā na vattabbā pītisahagatātipi, sukhasahagatātipi, upekkhāsahagatātipi.

1405. Katame dhammā dassanena pahātabbā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo – ime dhammā dassanena pahātabbā.

1406. Katame dhammā bhāvanāya pahātabbā? Uddhaccasahagato cittuppādo – ime dhammā bhāvanāya pahātabbā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttā lobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā dassanena pahātabbā siyā bhāvanāya pahātabbā.



1399. 哪些法是有寻有伺的？欲界善法、不善法,欲界善法的果报中十一种心生起,不善法的果报中两种,唯作中十一种,**善、果报和唯作中的初禅,出世间善和果报中的初禅,除去其中生起的寻和伺 - 这些法是有寻有伺的。
1400. 哪些法是无寻唯伺的？**五分法中善、果报和唯作的第二禅,出世间五分法中善和果报的第二禅,除去其中生起的伺,以及寻 - 这些法是无寻唯伺的。
1401. 哪些法是无寻无伺的？两种五识,善、果报和唯作中的三种和三种禅那,四种无善、果报和唯作,出世间善和果报中的三种和三种禅那,五分法中第二禅生起的伺,色法以及涅槃 - 这些法是无寻无伺的。与寻俱生的伺不可说是有寻有伺,也不可说是无寻唯伺,也不可说是无寻无伺。
1402. 哪些法是与喜俱生的？欲界善法中四种与悦俱生的心生起,不善法中四种,欲界善法的果报中五种,唯作中五种,**善、果报和唯作中的二种和三种禅那,出世间善和果报中的二种和三种禅那,除去其中生起的喜 - 这些法是与喜俱生的。
1403. 哪些法是与乐俱生的？欲界善法中四种与悦俱生的心生起,不善法中四种,欲界善法的果报中六种,唯作中五种,**善、果报和唯作中的三种和四种禅那,出世间善和果报中的三种和四种禅那,除去其中生起的乐 - 这些法是与乐俱生的。
1404. 哪些法是与舍俱生的？欲界善法中四种与舍俱生的心生起,不善法中六种,欲界善法的果报中十种,不善法的果报中六种,唯作中六种,善、果报和唯作中的第四禅,四种无善、果报和唯作,出世间善和果报中的第四禅,除去其中生起的舍 - 这些法是与舍俱生的。喜不与喜俱生,与乐俱生,不与舍俱生。乐不与乐俱生,可能与喜俱生,不与舍俱生,可能不可说与喜俱生。两种与忧俱生的心生起,与苦俱生的身识,以及舍受,色法和涅槃 - 这些法不可说与喜俱生,也不可说与乐俱生,也不可说与舍俱生。
1405. 哪些法是由见所断的？四种与邪见相应的心生起,与疑相应的心生起 - 这些法是由见所断的。
1406. 哪些法是由修所断的？与掉举相应的心生起 - 这些法是由修所断的。四种与贪相应但与邪见不相应的心生起,两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能是由见所断的,也可能是由修所断的。

1407. Katame dhammā neva dassanena na bhāvanāya pahātabbā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā neva dassanena na bhāvanāya pahātabbā.

1408. Katame dhammā dassanena pahātabbahetukā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, etthuppannaṃ mohaṃ ṭhapetvā – ime dhammā dassanena pahātabbahetukā.

1409. Katame dhammā bhāvanāya pahātabbahetukā? Uddhaccasahagato cittuppādo, etthuppannaṃ mohaṃ ṭhapetvā – ime dhammā bhāvanāya pahātabbahetukā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttā lobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā dassanena pahātabbahetukā, siyā bhāvanāya pahātabbahetukā.

1410. Katame dhammā neva dassanena na bhāvanāya pahātabbahetukā? Vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato moho, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā neva dassanena na bhāvanāya pahātabbahetukā.

1411. Katame dhammā ācayagāmino? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ – ime dhammā ācayagāmino.

1412. Katame dhammā apacayagāmino? Cattāro maggā apariyāpannā – ime dhammā apacayagāmino.

1413. Katame dhammā nevācayagāmināpacayagāmino? Catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā nevācayagāmināpacayagāmino.

1414. Katame dhammā sekkhā? Cattāro maggā apariyāpannā, heṭṭhimāni ca tīṇi sāmaññaphalāni – ime dhammā sekkhā.

1415. Katame dhammā asekkhā? Upariṭṭhimaṃ arahattaphalaṃ – ime dhammā asekkhā.

1416. Katame dhammā nevasekkhanāsekkhā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā nevasekkhanāsekkhā.

1417. Katame dhammā parittā? Kāmāvacarakusalaṃ , akusalaṃ, sabbo kāmāvacarassa vipāko, kāmāvacarakiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā parittā.

1418. Katame dhammā mahaggatā? Rūpāvacarā, arūpāvacarā, kusalābyākatā – ime dhammā mahaggatā.

1419. Katame dhammā appamāṇā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā appamāṇā.

1420. Katame dhammā parittārammaṇā? Sabbo kāmāvacarassa vipāko, kiriyāmanodhātu, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātu somanassasahagatā – ime dhammā parittārammaṇā.

1421. Katame dhammā mahaggatārammaṇā? Viññāṇañcāyatanaṃ, nevasaññānāsaññāyatanaṃ – ime dhammā mahaggatārammaṇā.



1407. 哪些法既不可由见所断，也不可由修所断？四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，以及涅槃 - 这些法既不可由见所断，也不可由修所断。
1408. 哪些法是由见所断的因？四种与邪见相应的心生起，与疑相应的心生起，除去其中生起的无明 - 这些法是由见所断的因。
1409. 哪些法是由修所断的因？与掉举相应的心生起，除去其中生起的无明 - 这些法是由修所断的因。四种与贪相应但与邪见不相应的心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能是由见所断的因，也可能是由修所断的因。
1410. 哪些法既不可由见所断，也不可由修所断的因？与疑相应的无明，与掉举相应的无明，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，以及涅槃 - 这些法既不可由见所断，也不可由修所断的因。
1411. 哪些法是积累的？三地中的善法，不善法 - 这些法是积累的。
1412. 哪些法是消耗的？四种出世间道 - 这些法是消耗的。
1413. 哪些法既非积累也非消耗？四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，以及涅槃 - 这些法既非积累也非消耗。
1414. 哪些法是修行者？四种出世间道，三种下果 - 这些法是修行者。
1415. 哪些法是非修行者？上果的阿罗汉果 - 这些法是非修行者。
1416. 哪些法既非修行者也非非修行者？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，色法，以及涅槃 - 这些法既非修行者也非非修行者。
1417. 哪些法是微小的？欲界善法，不善法，所有欲界的果报，欲界的唯作无记，所有色法 - 这些法是微小的。
1418. 哪些法是伟大的？色界的， 无色界的，善法的无记 - 这些法是伟大的。
1419. 哪些法是无量的？四种出世间道，四种沙门果，以及涅槃 - 这些法是无量的。
1420. 哪些法是微小的所缘？所有欲界的果报，唯作心法，唯作因缘的心法与悦俱生 - 这些法是微小的所缘。
1421. 哪些法是伟大的所缘？意识的处所，非想非非想处 - 这些法是伟大的所缘。

1422. Katame dhammā appamāṇārammaṇā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni – ime dhammā appamāṇārammaṇā. Kāmāvacarakusalato cattāro ñāṇavippayuttacittuppādā, kiriyato cattāro ñāṇavippayuttacittuppādā, sabbaṃ akusalaṃ – ime dhammā siyā parittārammaṇā, siyā mahaggatārammaṇā, na appamāṇārammaṇā, siyā na vattabbā parittārammaṇātipi, mahaggatārammaṇātipi. Kāmāvacarakusalato cattāro ñāṇasampayuttacittuppādā, kiriyato cattāro ñāṇasampayuttacittuppādā, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca kiriyato ca, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātu upekkhāsahagatā – ime dhammā siyā parittārammaṇā, siyā mahaggatārammaṇā, siyā appamāṇārammaṇā, siyā na vattabbā parittārammaṇātipi , mahaggatārammaṇātipi, appamāṇārammaṇātipi. Rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, ākāsānañcāyatanaṃ , ākiñcaññāyatanaṃ – ime dhammā na vattabbā parittārammaṇātipi, mahaggatārammaṇātipi, appamāṇārammaṇātipi. Rūpañca nibbānañca anārammaṇā.

1423. Katame dhammā hīnā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā hīnā.

1424. Katame dhammā majjhimā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā majjhimā.

1425. Katame dhammā paṇītā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā paṇītā.

1426. Katame dhammā micchattaniyatā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā micchattaniyatā, siyā aniyatā.

1427. Katame dhammā sammattaniyatā? Cattāro maggā apariyāpannā – ime dhammā sammattaniyatā.

1428. Katame dhammā aniyatā? Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā aniyatā.

1429. Katame dhammā maggārammaṇā? Kāmāvacarakusalato cattāro ñāṇasampayuttacittuppādā, kiriyato cattāro ñāṇasampayuttacittuppādā – ime dhammā siyā maggārammaṇā, na maggahetukā; siyā maggādhipatino, siyā na vattabbā maggārammaṇātipi, maggādhipatinotipi . Cattāro ariyamaggā na maggārammaṇā, maggahetukā; siyā maggādhipatino, siyā na vattabbā maggādhipatinoti. Rūpāvacaracatutthaṃ jhānaṃ kusalato ca kiriyato ca, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātu upekkhāsahagatā – ime dhammā siyā maggārammaṇā; na maggahetukā, na maggādhipatino; siyā na vattabbā maggārammaṇāti. Kāmāvacarakusalato cattāro ñāṇavippayuttacittuppādā, sabbaṃ akusalaṃ, sabbo kāmāvacarassa vipāko, kiriyato cha cittuppādā, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāri ca sāmaññaphalāni – ime dhammā na vattabbā maggārammaṇātipi, maggahetukātipi, maggādhipatinotipi. Rūpañca nibbānañca anārammaṇā.



1422. 哪些法是微小的所缘？四种出世间道，四种沙门果 - 这些法是微小的所缘。欲界善法中四种与智相应的心生起，唯作中四种与智相应的心生起，所有的不善法 - 这些法可能是微小的所缘，可能是伟大的所缘，但不是微小的所缘，可能不可说是微小的所缘，可能不可说是伟大的所缘。欲界善法中四种与智相应的心生起，唯作中四种与智相应的心生起，色界的第四禅善法与唯作，唯作因缘的心法与舍俱生 - 这些法可能是微小的所缘，可能是伟大的所缘，可能是微小的所缘，可能不可说是微小的所缘，可能不可说是伟大的所缘，可能不可说是微小的所缘。色法和涅槃则没有所缘。
1423. 哪些法是低劣的？十二种不善心生起 - 这些法是低劣的。
1424. 哪些法是中等的？三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是中等的。
1425. 哪些法是高贵的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是高贵的。
1426. 哪些法是错误的固定？四种与邪见相应的心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能是错误的固定，也可能是无固定的。
1427. 哪些法是正确的固定？四种出世间道 - 这些法是正确的固定。
1428. 哪些法是无固定的？四种与邪见不相应的贪心生起，与疑相应的心生起，与掉举相应的心生起，三地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，以及涅槃 - 这些法是无固定的。
1429. 哪些法是道的所缘？欲界善法中四种与智相应的心生起，唯作中四种与智相应的心生起 - 这些法可能是道的所缘，但不是道的因；可能是道的依止，可能不可说是道的所缘，可能不可说是道的依止。四种圣道则不是道的所缘，是道的因；可能是道的依止，可能不可说是道的依止。色界的第四禅善法与唯作，唯作因缘的心法与舍俱生 - 这些法可能是道的所缘；不是道的因，也不是道的依止；可能不可说是道的所缘。欲界善法中四种与智相应的心生起，所有的不善法，所有欲界的果报，唯作中六种心生起，色界的五种与善法的果报与唯作，第四禅的果报，四种无色界的善法与果报与唯作，四种沙门果 - 这些法可能不可说是道的所缘，也可能是道的因，也可能是道的依止。色法和涅槃则没有所缘。

1430. Katame dhammā uppannā? Catūsu bhūmīsu vipāko, yañca rūpaṃ kammassa katattā – ime dhammā siyā uppannā, siyā uppādino; na vattabbā anuppannāti. Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, yañca rūpaṃ na kammassa katattā – ime dhammā siyā uppannā, siyā anuppannā, na vattabbā uppādinoti. Nibbānaṃ na vattabbaṃ uppannantipi, anuppannantipi, uppādinotipi.

1431. Nibbānaṃ ṭhapetvā sabbe dhammā siyā atītā, siyā anāgatā, siyā paccuppannā. Nibbānaṃ na vattabbaṃ atītantipi, anāgatantipi , paccuppannantipi.

1432. Katame dhammā atītārammaṇā? Viññāṇañcāyatanaṃ, nevasaññānāsaññāyatanaṃ – ime dhammā atītārammaṇā.

1433. Niyogā anāgatārammaṇā natthi.

1434. Katame dhammā paccuppannārammaṇā? Dvepañcaviññāṇāni, tisso ca manodhātuyo – ime dhammā paccuppannārammaṇā. Kāmāvacarakusalassa vipākato dasa cittuppādā, akusalassa vipākato manoviññāṇadhātu upekkhāsahagatā, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātu somanassasahagatā – ime dhammā siyā atītārammaṇā, siyā anāgatārammaṇā, siyā paccuppannārammaṇā. Kāmāvacarakusalaṃ, akusalaṃ, kiriyato nava cittuppādā, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca kiriyato ca – ime dhammā siyā atītārammaṇā, siyā anāgatārammaṇā, siyā paccuppannārammaṇā; siyā na vattabbā atītārammaṇātipi, anāgatārammaṇātipi, paccuppannārammaṇātipi. Rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, ākāsānañcāyatanaṃ, ākiñcaññāyatanaṃ, cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni – ime dhammā na vattabbā atītārammaṇātipi, anāgatārammaṇātipi, paccuppannārammaṇātipi. Rūpañca nibbānañca anārammaṇā.

1435. Anindriyabaddharūpañca nibbānañca ṭhapetvā, sabbe dhammā siyā ajjhattā, siyā bahiddhā, siyā ajjhattabahiddhā. Anindriyabaddharūpañca nibbānañca bahiddhā.

1436. Katame dhammā ajjhattārammaṇā? Viññāṇañcāyatanaṃ, nevasaññānāsaññāyatanaṃ – ime dhammā ajjhattārammaṇā.

1437. Katame dhammā bahiddhārammaṇā? Rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, ākāsānañcāyatanaṃ, cattāro maggā apariyāpannā cattāri ca sāmaññaphalāni – ime dhammā bahiddhārammaṇā. Rūpaṃ ṭhapetvā, sabbeva kāmāvacarā kusalākusalābyākatā dhammā, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca kiriyato ca – ime dhammā siyā ajjhattārammaṇā, siyā bahiddhārammaṇā, siyā ajjhattabahiddhārammaṇā. Ākiñcaññāyatanaṃ na vattabbaṃ ajjhattārammaṇantipi, bahiddhārammaṇantipi, ajjhattabahiddhārammaṇantipi. Rūpañca nibbānañca anārammaṇā.

1438. Katame dhammā sanidassanasappaṭighā? Rūpāyatanaṃ – ime dhammā sanidassanasappaṭighā.

1439. Katame dhammā anidassanasappaṭighā? Cakkhāyatanaṃ…pe… phoṭṭhabbāyatanaṃ – ime dhammā anidassanasappaṭighā.

1440. Katame dhammā anidassanaappaṭighā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, yañca rūpaṃ anidassanaṃ appaṭighaṃ dhammāyatanapariyāpannaṃ, nibbānañca – ime dhammā anidassanaappaṭighā.

Tikaṃ.

Dukaatthuddhāro

Hetugocchakaṃ



1430. 哪些法是已生起的？四地中的果报，以及由业所造的色法 - 这些法可能是已生起的，可能是将生起的；不可说是未生起的。四地中的善法，不善法，三地中的唯作无记，以及非由业所造的色法 - 这些法可能是已生起的，可能是未生起的，不可说是将生起的。涅槃不可说是已生起的，也不可说是未生起的，也不可说是将生起的。
1431. 除涅槃外，所有法可能是过去的，可能是未来的，可能是现在的。涅槃不可说是过去的，也不可说是未来的，也不可说是现在的。
1432. 哪些法是以过去为所缘？识无边处，非想非非想处 - 这些法是以过去为所缘。
1433. 没有必然以未来为所缘的法。
1434. 哪些法是以现在为所缘？两种五识，以及三种意界 - 这些法是以现在为所缘。欲界善法的果报中十种心生起，不善法的果报中与舍俱生的意识界，唯作因缘与悦俱生的意识界 - 这些法可能以过去为所缘，可能以未来为所缘，可能以现在为所缘。欲界善法，不善法，唯作中九种心生起，色界第四禅的善法与唯作 - 这些法可能以过去为所缘，可能以未来为所缘，可能以现在为所缘；可能不可说以过去为所缘，也不可说以未来为所缘，也不可说以现在为所缘。色界三种和四种禅那的善法、果报和唯作，第四禅的果报，空无边处，无所有处，四种出世间道，四种沙门果 - 这些法不可说以过去为所缘，也不可说以未来为所缘，也不可说以现在为所缘。色法和涅槃则没有所缘。
1435. 除了不与根相应的色法和涅槃外，所有法可能是内在的，可能是外在的，可能是内外兼有的。不与根相应的色法和涅槃是外在的。
1436. 哪些法是以内在为所缘？识无边处，非想非非想处 - 这些法是以内在为所缘。
1437. 哪些法是以外在为所缘？色界三种和四种禅那的善法、果报和唯作，第四禅的果报，空无边处，四种出世间道，四种沙门果 - 这些法是以外在为所缘。除色法外，所有欲界善、不善、无记法，色界第四禅的善法与唯作 - 这些法可能以内在为所缘，可能以外在为所缘，可能以内外兼有为所缘。无所有处不可说以内在为所缘，也不可说以外在为所缘，也不可说以内外兼有为所缘。色法和涅槃则没有所缘。
1438. 哪些法是有可见有对碍的？色处 - 这些法是有可见有对碍的。
1439. 哪些法是无可见有对碍的？眼处...触处 - 这些法是无可见有对碍的。
1440. 哪些法是无可见无对碍的？四地中的善法，不善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，以及无可见无对碍属于法处的色法，涅槃 - 这些法是无可见无对碍的。
三法。
二法摘要
因群

1441. Katame dhammā hetū? Tayo kusalahetū, tayo akusalahetū, tayo abyākatahetū. Alobho kusalahetu, adoso kusalahetu, catūsu bhūmīsu kusalesu uppajjanti. Amoho kusalahetu, kāmāvacarakusalato cattāro ñāṇavippayutte cittuppāde ṭhapetvā, catūsu bhūmīsu kusalesu uppajjati.

Lobho aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Doso dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Moho sabbākusalesu uppajjati.

Alobho vipākahetu adoso vipākahetu, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā, catūsu bhūmīsu vipākesu uppajjanti. Amoho vipākahetu, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā, cattāro ñāṇavippayutte cittuppāde ṭhapetvā, catūsu bhūmīsu vipākesu uppajjati.

Alobho kiriyahetu adoso kiriyahetu, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā, tīsu bhūmīsu kiriyesu uppajjanti . Amoho kiriyahetu, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā, cattāro ñāṇavippayutte cittuppāde ṭhapetvā, tīsu bhūmīsu kiriyesu uppajjati – ime dhammā hetū.

1442. Katame dhammā na hetū? Ṭhapetvā hetū, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na hetū.

1443. Katame dhammā sahetukā? Vicikicchāsahagataṃ uddhaccasahagataṃ mohaṃ ṭhapetvā avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā catūsu bhūmīsu vipāko, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ – ime dhammā sahetukā.

1444. Katame dhammā ahetukā? Vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato moho, dvepañcaviññāṇāni, tisso ca manodhātuyo, pañca ca ahetukamanoviññāṇadhātuyo, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā ahetukā.

1445. Katame dhammā hetusampayuttā? Vicikicchāsahagataṃ uddhaccasahagataṃ mohaṃ ṭhapetvā avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā catūsu bhūmīsu vipāko, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ – ime dhammā hetusampayuttā.

1446. Katame dhammā hetuvippayuttā? Vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato moho, dvepañcaviññāṇāni tisso ca manodhātuyo pañca ca ahetukamanoviññāṇadhātuyo, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā hetuvippayuttā.

1447. Katame dhammā hetū ceva sahetukā ca? Yattha dve tayo hetū ekato uppajjanti – ime dhammā hetū ceva sahetukā ca.

1448. Katame dhammā sahetukā ceva na ca hetū? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā catūsu bhūmīsu vipāko, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, etthuppanne hetū ṭhapetvā – ime dhammā sahetukā ceva na ca hetū. Ahetukā dhammā na vattabbā – hetū ceva sahetukā cātipi, sahetukā ceva na ca hetūtipi.

1449. Katame dhammā hetū ceva hetusampayuttā ca? Yattha dve tayo hetū ekato uppajjanti – ime dhammā hetū ceva hetusampayuttā ca.



1441. 哪些法是因？三种善因,三种不善因,三种无记因。无贪善因,无瞋善因,在四地中的善法中生起。无痴善因,除去欲界善法中四种与智不相应的心生起,在四地中的善法中生起。
贪在八种与贪俱生的心生起中生起。瞋在两种与忧俱生的心生起中生起。痴在一切不善法中生起。
无贪果报因,无瞋果报因,除去欲界果报中无因的心生起,在四地中的果报中生起。无痴果报因,除去欲界果报中无因的心生起,除去四种与智不相应的心生起,在四地中的果报中生起。
无贪唯作因,无瞋唯作因,除去欲界唯作中无因的心生起,在三地中的唯作中生起。无痴唯作因,除去欲界唯作中无因的心生起,除去四种与智不相应的心生起,在三地中的唯作中生起 - 这些法是因。
1442. 哪些法不是因？除去因,四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,色法,以及涅槃 - 这些法不是因。
1443. 哪些法是有因的？除去与疑俱生的,与掉举俱生的痴,其余的不善法,四地中的善法,除去欲界果报中无因的心生起,四地中的果报,除去欲界唯作中无因的心生起,三地中的唯作无记 - 这些法是有因的。
1444. 哪些法是无因的？与疑俱生的痴,与掉举俱生的痴,两种五识,三种意界,五种无因意识界,色法,以及涅槃 - 这些法是无因的。
1445. 哪些法是与因相应的？除去与疑俱生的,与掉举俱生的痴,其余的不善法,四地中的善法,除去欲界果报中无因的心生起,四地中的果报,除去欲界唯作中无因的心生起,三地中的唯作无记 - 这些法是与因相应的。
1446. 哪些法是与因不相应的？与疑俱生的痴,与掉举俱生的痴,两种五识,三种意界,五种无因意识界,色法,以及涅槃 - 这些法是与因不相应的。
1447. 哪些法既是因又是有因的？在两种或三种因同时生起的地方 - 这些法既是因又是有因的。
1448. 哪些法是有因但不是因的？四地中的善法,不善法,除去欲界果报中无因的心生起,四地中的果报,除去欲界唯作中无因的心生起,三地中的唯作无记,除去其中生起的因 - 这些法是有因但不是因的。无因法不可说既是因又是有因,也不可说是有因但不是因。
1449. 哪些法既是因又与因相应的？在两种或三种因同时生起的地方 - 这些法既是因又与因相应的。

1450. Katame dhammā hetusampayuttā ceva na ca hetū? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā catūsu bhūmīsu vipāko, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, etthuppanne hetū ṭhapetvā – ime dhammā hetusampayuttā ceva na ca hetū. Hetuvippayuttā dhammā na vattabbā – hetū ceva hetusampayuttā cātipi, hetusampayuttā ceva na ca hetūtipi.

1451. Katame dhammā na hetū sahetukā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, kāmāvacarassa vipākato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā catūsu bhūmīsu vipāko, kāmāvacarakiriyato ahetuke cittuppāde ṭhapetvā tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, etthuppanne hetū ṭhapetvā – ime dhammā na hetū sahetukā.

1452. Katame dhammā na hetū ahetukā? Dvepañcaviññāṇāni, tisso ca manodhātuyo, pañca ca ahetukamanoviññāṇadhātuyo, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na hetū ahetukā . Hetū dhammā na vattabbā – na hetū sahetukātipi, na hetū ahetukātipi.

Cūḷantaradukaṃ

1453. Katame dhammā sappaccayā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā sappaccayā.

1454. Katame dhammā appaccayā? Nibbānaṃ – ime dhammā appaccayā.

1455. Katame dhammā saṅkhatā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṅkhatā.

1456. Katame dhammā asaṅkhatā? Nibbānaṃ – ime dhammā asaṅkhatā.

1457. Katame dhammā sanidassanā? Rūpāyatanaṃ – ime dhammā sanidassanā.

1458. Katame dhammā anidassanā? Cakkhāyatanaṃ …pe… phoṭṭhabbāyatanaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, yañca rūpaṃ anidassanaṃ appaṭighaṃ dhammāyatanapariyāpannaṃ, nibbānañca – ime dhammā anidassanā.

1459. Katame dhammā sappaṭighā? Cakkhāyatanaṃ…pe… phoṭṭhabbāyatanaṃ – ime dhammā sappaṭighā.

1460. Katame dhammā appaṭighā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, yañca rūpaṃ anidassanaṃ appaṭighaṃ dhammāyatanapariyāpannaṃ, nibbānañca – ime dhammā appaṭighā.

1461. Katame dhammā rūpino? Cattāro ca mahābhūtā, catunnañca mahābhūtānaṃ upādāya rūpaṃ – ime dhammā rūpino.

1462. Katame dhammā arūpino? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, nibbānañca – ime dhammā arūpino.

1463. Katame dhammā lokiyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā lokiyā.

1464. Katame dhammā lokuttarā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā lokuttarā. Sabbe [sabbeva (syā.)] dhammā kenaci viññeyyā, kenaci na viññeyyā.

Āsavagocchakaṃ

1465. Katame dhammā āsavā? Cattāro āsavā – kāmāsavo, bhavāsavo, diṭṭhāsavo, avijjāsavo. Kāmāsavo aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati bhavāsavo catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati diṭṭhāsavo catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjati. Avijjāsavo sabbākusalesu uppajjati – ime dhammā āsavā.



1450. 哪些法是与因相应但不是因？四地中的善法,不善法,除去欲界果报中无因的心生起,四地中的果报,除去欲界唯作中无因的心生起,三地中的唯作无记,除去其中生起的因 - 这些法是与因相应但不是因。与因不相应的法不可说既是因又与因相应,也不可说是与因相应但不是因。
1451. 哪些法不是因但是有因的？四地中的善法,不善法,除去欲界果报中无因的心生起,四地中的果报,除去欲界唯作中无因的心生起,三地中的唯作无记,除去其中生起的因 - 这些法不是因但是有因的。
1452. 哪些法不是因且是无因的？两种五识,三种意界,五种无因意识界,色法,以及涅槃 - 这些法不是因且是无因的。因法不可说是不是因但是有因的,也不可说是不是因且是无因的。
小二法
1453. 哪些法是有缘的？四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,所有色法 - 这些法是有缘的。
1454. 哪些法是无缘的？涅槃 - 这些法是无缘的。
1455. 哪些法是有为的？四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,所有色法 - 这些法是有为的。
1456. 哪些法是无为的？涅槃 - 这些法是无为的。
1457. 哪些法是可见的？色处 - 这些法是可见的。
1458. 哪些法是不可见的？眼处...触处,四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,不可见无对碍属于法处的色法,涅槃 - 这些法是不可见的。
1459. 哪些法是有对碍的？眼处...触处 - 这些法是有对碍的。
1460. 哪些法是无对碍的？四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,不可见无对碍属于法处的色法,涅槃 - 这些法是无对碍的。
1461. 哪些法是色法？四大种及四大种所造色 - 这些法是色法。
1462. 哪些法是非色法？四地中的善法,不善法,四地中的果报,三地中的唯作无记,涅槃 - 这些法是非色法。
1463. 哪些法是世间的？三地中的善法,不善法,三地中的果报,三地中的唯作无记,所有色法 - 这些法是世间的。
1464. 哪些法是出世间的？四种出世间道,四种沙门果,涅槃 - 这些法是出世间的。所有法都可被某些人所了知,不可被某些人所了知。
漏群
1465. 哪些法是漏？四种漏 - 欲漏,有漏,见漏,无明漏。欲漏在八种与贪俱生的心生起中生起。有漏在四种与贪俱生但与邪见不相应的心生起中生起。见漏在四种与邪见相应的心生起中生起。无明漏在一切不善法中生起 - 这些法是漏。

1466. Katame dhammā no āsavā? Ṭhapetvā āsave avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ , catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no āsavā.

1467. Katame dhammā sāsavā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā sāsavā.

1468. Katame dhammā anāsavā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anāsavā.

1469. Katame dhammā āsavasampayuttā? Dve domanassasahagatacittuppādā etthuppannaṃ mohaṃ ṭhapetvā, vicikicchāsahagataṃ uddhaccasahagataṃ mohaṃ ṭhapetvā, avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā āsavasampayuttā.

1470. Katame dhammā āsavavippayuttā? Dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppanno moho, vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato moho, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā āsavavippayuttā.

1471. Katame dhammā āsavā ceva sāsavā ca? Teva āsavā āsavā ceva sāsavā ca.

1472. Katame dhammā sāsavā ceva no ca āsavā? Ṭhapetvā āsave, avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā sāsavā ceva no ca āsavā. Anāsavā dhammā na vattabbā – āsavā ceva sāsavā cātipi, sāsavā ceva no ca āsavātipi.

1473. Katame dhammā āsavā ceva āsavasampayuttā ca? Yattha dve tayo āsavā ekato uppajjanti – ime dhammā āsavā ceva āsavasampayuttā ca.

1474. Katame dhammā āsavasampayuttā ceva no ca āsavā? Ṭhapetvā āsave, avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā āsavasampayuttā ceva no ca āsavā. Āsavavippayuttā dhammā na vattabbā – āsavā ceva āsavasampayuttā cātipi, āsavasampayuttā ceva no ca āsavātipi.

1475. Katame dhammā āsavavippayuttā sāsavā? Dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppanno moho, vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato moho, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā āsavavippayuttā sāsavā.

1476. Katame dhammā āsavavippayuttā anāsavā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā āsavavippayuttā anāsavā. Āsavasampayuttā dhammā na vattabbā – āsavavippayuttā sāsavātipi, āsavavippayuttā anāsavātipi.

Saṃyojanagocchakaṃ



1466. 哪些法不是漏？除去漏，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是漏。
1467. 哪些法是有漏的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是有漏的。
1468. 哪些法是无漏的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是无漏的。
1469. 哪些法是与漏相应的？两种与忧俱生的心生起，除去此处的痴，疑与掉举俱生的痴，其余的不善法 - 这些法是与漏相应的。
1470. 哪些法是与漏不相应的？两种与忧俱生的心生起的痴，疑的痴，掉举的痴，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与漏不相应的。
1471. 哪些法既是漏又是有漏的？这些漏既是漏又是有漏的。
1472. 哪些法既是有漏又不是漏的？除去漏，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是有漏又不是漏。无漏法不可说既是漏又是有漏，也不可说是有漏但不是漏。
1473. 哪些法既是漏又是与漏相应的？在两种或三种漏同时生起的地方 - 这些法既是漏又是与漏相应的。
1474. 哪些法既是与漏相应又不是漏的？除去漏，其余的不善法 - 这些法既是与漏相应又不是漏。与漏不相应的法不可说既是与漏相应也不是漏，也不可说是与漏相应但不是漏。
1475. 哪些法是与漏不相应的有漏？两种与忧俱生的心生起的痴，疑的痴，掉举的痴，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与漏不相应的有漏。
1476. 哪些法是与漏不相应的无漏？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是与漏不相应的无漏。与漏相应的法不可说既是与漏不相应的有漏，也不可说是与漏不相应的无漏。
束缚群

1477. Katame dhammā saṃyojanā? Dasa saṃyojanāni – kāmarāgasaṃyojanaṃ, paṭighasaṃyojanaṃ, mānasaṃyojanaṃ, diṭṭhisaṃyojanaṃ, vicikicchāsaṃyojanaṃ, sīlabbataparāmāsasaṃyojanaṃ, bhavarāgasaṃyojanaṃ, issāsaṃyojanaṃ, macchariyasaṃyojanaṃ, avijjāsaṃyojanaṃ. Kāmarāgasaṃyojanaṃ aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Paṭighasaṃyojanaṃ dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Mānasaṃyojanaṃ catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Diṭṭhisaṃyojanaṃ catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjati. Vicikicchāsaṃyojanaṃ vicikicchāsahagatesu cittuppādesu uppajjati. Sīlabbataparāmāsasaṃyojanaṃ catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjati. Bhavarāgasaṃyojanaṃ catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Issāsaṃyojanañca macchariyasaṃyojanañca dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjanti. Avijjāsaṃyojanaṃ sabbākusalesu uppajjati – ime dhammā saṃyojanā.

1478. Katame dhammā no saṃyojanā. Ṭhapetvā saṃyojane avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no saṃyojanā.

1479. Katame dhammā saṃyojaniyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṃyojaniyā.

1480. Katame dhammā asaṃyojaniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā asaṃyojaniyā.

1481. Katame dhammā saṃyojanasampayuttā? Uddhaccasahagataṃ mohaṃ ṭhapetvā avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā saṃyojanasampayuttā.

1482. Katame dhammā saṃyojanavippayuttā? Uddhaccasahagato moho, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā saṃyojanavippayuttā.

1483. Katame dhammā saṃyojanā ceva saṃyojaniyā ca? Tāneva saṃyojanāni saṃyojanā ceva saṃyojaniyā ca.

1484. Katame dhammā saṃyojaniyā ceva no ca saṃyojanā? Ṭhapetvā saṃyojane avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṃyojaniyā ceva no ca saṃyojanā. Asaṃyojaniyā dhammā na vattabbā – saṃyojanā ceva saṃyojaniyā cātipi, saṃyojaniyā ceva no ca saṃyojanātipi.

1485. Katame dhammā saṃyojanā ceva saṃyojanasampayuttā ca? Yattha dve tīṇi saṃyojanāni ekato uppajjanti – ime dhammā saṃyojanā ceva saṃyojanasampayuttā ca.

1486. Katame dhammā saṃyojanasampayuttā ceva no ca saṃyojanā? Ṭhapetvā saṃyojane, avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā saṃyojanasampayuttā ceva no ca saṃyojanā. Saṃyojanavippayuttā dhammā na vattabbā – saṃyojanā ceva saṃyojanasampayuttā cātipi, saṃyojanasampayuttā ceva no ca saṃyojanātipi.

1487. Katame dhammā saṃyojanavippayuttā saṃyojaniyā? Uddhaccasahagato moho, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṃyojanavippayuttā saṃyojaniyā.



1477. 哪些法是束缚？十种束缚 - 欲望束缚, 对抗束缚, 骄慢束缚, 见解束缚, 疑惑束缚, 规戒执著束缚, 生死欲望束缚, 嫉妒束缚, 吝啬束缚, 无明束缚。欲望束缚在八种与贪俱生的心生起中生起。对抗束缚在两种与忧俱生的心生起中生起。骄慢束缚在四种与邪见不相应的贪心生起中生起。见解束缚在四种与邪见相应的心生起中生起。疑惑束缚在与疑惑俱生的心生起中生起。规戒执著束缚在四种与邪见相应的心生起中生起。生死欲望束缚在四种与邪见不相应的贪心生起中生起。嫉妒束缚和吝啬束缚在两种与忧俱生的心生起中生起。无明束缚在一切不善法中生起 - 这些法是束缚。
1478. 哪些法不是束缚？除去束缚，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是束缚。
1479. 哪些法是可束缚的？四地中的善法，不善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可束缚的。
1480. 哪些法是不可束缚的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是不可束缚的。
1481. 哪些法是与束缚相应的？除去与掉举俱生的痴，其余的不善法 - 这些法是与束缚相应的。
1482. 哪些法是与束缚不相应的？与掉举俱生的痴，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与束缚不相应的。
1483. 哪些法既是束缚又是可束缚的？这些法本身就是束缚，既是束缚又是可束缚的。
1484. 哪些法既是可束缚又不是束缚的？除去束缚，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可束缚又不是束缚。不可束缚的法不可说既是束缚又是可束缚，也不可说是可束缚但不是束缚。
1485. 哪些法既是束缚又是与束缚相应的？在两种或三种束缚同时生起的地方 - 这些法既是束缚又是与束缚相应的。
1486. 哪些法既是与束缚相应又不是束缚的？除去束缚，其余的不善法 - 这些法既是与束缚相应又不是束缚。与束缚不相应的法不可说既是与束缚相应也不是束缚，也不可说是与束缚相应但不是束缚。
1487. 哪些法是与束缚不相应的可束缚的？与掉举俱生的痴，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与束缚不相应的可束缚的。

1488. Katame dhammā saṃyojanavippayuttā asaṃyojaniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā saṃyojanavippayuttā asaṃyojaniyā. Saṃyojanasampayuttā dhammā na vattabbā – saṃyojanavippayuttā saṃyojaniyātipi, saṃyojanavippayuttā asaṃyojaniyātipi.

Ganthagocchakaṃ

1489. Katame dhammā ganthā? Cattāro ganthā – abhijjhākāyagantho, byāpādo kāyagantho, sīlabbataparāmāso kāyagantho, idaṃsaccābhiniveso kāyagantho. Abhijjhākāyagantho aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Byāpādo kāyagantho dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Sīlabbataparāmāso kāyagantho ca idaṃsaccābhiniveso kāyagantho ca catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjanti – ime dhammā ganthā.

1490. Katame dhammā no ganthā? Ṭhapetvā ganthe, avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no ganthā.

1491. Katame dhammā ganthaniyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā ganthaniyā.

1492. Katame dhammā aganthaniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā aganthaniyā.

1493. Katame dhammā ganthasampayuttā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā , cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, etthuppannaṃ lobhaṃ ṭhapetvā, dve domanassasahagatacittuppādā, etthuppannaṃ paṭighaṃ ṭhapetvā – ime dhammā ganthasampayuttā.

1494. Katame dhammā ganthavippayuttā? Catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppanno lobho, dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppannaṃ paṭighaṃ, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā ganthavippayuttā.

1495. Katame dhammā ganthā ceva ganthaniyā ca? Teva ganthā ganthā ceva ganthaniyā ca.

1496. Katame dhammā ganthaniyā ceva no ca ganthā? Ṭhapetvā ganthe avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā ganthaniyā ceva no ca ganthā. Aganthaniyā dhammā na vattabbā – ganthā ceva ganthaniyā cātipi, ganthaniyā ceva no ca ganthātipi.

1497. Katame dhammā ganthā ceva ganthasampayuttā ca? Yattha diṭṭhi ca lobho ca ekato uppajjanti – ime dhammā ganthā ceva ganthasampayuttā ca.

1498. Katame dhammā ganthasampayuttā ceva no ca ganthā? Aṭṭha lobhasahagatacittuppādā dve domanassasahagatacittuppādā, etthuppanne ganthe ṭhapetvā – ime dhammā ganthasampayuttā ceva no ca ganthā. Ganthavippayuttā dhammā na vattabbā – ganthā ceva ganthasampayuttā cātipi, ganthasampayuttā ceva no ca ganthātipi.



1488. 哪些法是与束缚不相应的不可束缚的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是与束缚不相应的不可束缚的。与束缚相应的法不可说既是与束缚不相应的可束缚的，也不可说是与束缚不相应的不可束缚的。
1489. 哪些法是缠结？四种缠结 - 嫉妒缠结，痛苦缠结，规戒执著缠结，执着于此事缠结。嫉妒缠结在八种与贪俱生的心生起中生起。痛苦缠结在两种与忧俱生的心生起中生起。规戒执著缠结和执着于此事缠结在四种与邪见相应的心生起中生起 - 这些法是缠结。
1490. 哪些法不是缠结？除去缠结，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是缠结。
1491. 哪些法是可缠结的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可缠结的。
1492. 哪些法是不可缠结的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是不可缠结的。
1493. 哪些法是与缠结相应的？除去此处的贪，其余的不善法 - 这些法是与缠结相应的。
1494. 哪些法是与缠结不相应的？在四种与邪见相应的贪心生起中生起的贪，两个与忧俱生的心生起中生起的痛苦，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与缠结不相应的。
1495. 哪些法既是缠结又是可缠结的？这些缠结本身就是缠结，既是缠结又是可缠结的。
1496. 哪些法既是可缠结又不是缠结的？除去缠结，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可缠结又不是缠结。不可缠结的法不可说既是缠结又是可缠结，也不可说是可缠结但不是缠结。
1497. 哪些法既是缠结又是与缠结相应的？在见解与贪同时生起的地方 - 这些法既是缠结又是与缠结相应的。
1498. 哪些法既是与缠结相应又不是缠结的？八种与贪俱生的心生起，两个与忧俱生的心生起，除去此处的缠结 - 这些法既是与缠结相应又不是缠结的。与缠结不相应的法不可说既是缠结又是与缠结相应的，也不可说是缠结相应但不是缠结。

1499. Katame dhammā ganthavippayuttā ganthaniyā? Catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppanno lobho, dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppannaṃ paṭighaṃ, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā ganthavippayuttā ganthaniyā.

1500. Katame dhammā ganthavippayuttā aganthaniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā ganthavippayuttā aganthaniyā. Ganthasampayuttā dhammā na vattabbā – ganthavippayuttā ganthaniyātipi, ganthavippayuttā aganthaniyātipi.

Oghagocchakaṃ

1501. Katame dhammā oghā…pe….

Yogagocchakaṃ

1502. Katame dhammā yogā…pe….

Nīvaraṇagocchakaṃ

1503. Katame dhammā nīvaraṇā? Cha nīvaraṇā – kāmacchandanīvaraṇaṃ, byāpādanīvaraṇaṃ, thinamiddhanīvaraṇaṃ, uddhaccakukkuccanīvaraṇaṃ, vicikicchānīvaraṇaṃ, avijjānīvaraṇaṃ . Kāmacchandanīvaraṇaṃ aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati, byāpādanīvaraṇaṃ dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati, thinamiddhanīvaraṇaṃ sasaṅkhārikesu akusalesu uppajjati, uddhaccanīvaraṇaṃ uddhaccasahagatesu cittuppādesu uppajjati, kukkuccanīvaraṇaṃ dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati, vicikicchānīvaraṇaṃ vicikicchāsahagatesu cittuppādesu uppajjati, avijjānīvaraṇaṃ sabbākusalesu uppajjati – ime dhammā nīvaraṇā.

1504. Katame dhammā no nīvaraṇā? Ṭhapetvā nīvaraṇe avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no nīvaraṇā.

1505. Katame dhammā nīvaraṇiyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā nīvaraṇiyā.

1506. Katame dhammā anīvaraṇiyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anīvaraṇiyā.

1507. Katame dhammā nīvaraṇasampayuttā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā nīvaraṇasampayuttā.

1508. Katame dhammā nīvaraṇavippayuttā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā nīvaraṇavippayuttā.

1509. Katame dhammā nīvaraṇā ceva nīvaraṇiyā ca? Tāneva nīvaraṇāni nīvaraṇā ceva nīvaraṇiyā ca.

1510. Katame dhammā nīvaraṇiyā ceva no ca nīvaraṇā? Ṭhapetvā nīvaraṇe, avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā nīvaraṇiyā ceva no ca nīvaraṇā. Anīvaraṇiyā dhammā na vattabbā – nīvaraṇā ceva nīvaraṇiyā cātipi, nīvaraṇiyā ceva no ca nīvaraṇātipi.

1511. Katame dhammā nīvaraṇā ceva nīvaraṇasampayuttā ca? Yattha dve tīṇi nīvaraṇāni ekato uppajjanti – ime dhammā nīvaraṇā ceva nīvaraṇasampayuttā ca.

1512. Katame dhammā nīvaraṇasampayuttā ceva no ca nīvaraṇā? Ṭhapetvā nīvaraṇe, avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā nīvaraṇasampayuttā ceva no ca nīvaraṇā. Nīvaraṇavippayuttā dhammā na vattabbā – nīvaraṇā ceva nīvaraṇasampayuttā cātipi, nīvaraṇasampayuttā ceva no ca nīvaraṇātipi.



1499. 哪些法是与缠结不相应的可缠结的？在四种与邪见不相应的贪心生起中生起的贪，两个与忧俱生的心生起中生起的痛苦，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与缠结不相应的可缠结的。
1500. 哪些法是与缠结不相应的不可缠结的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是与缠结不相应的不可缠结的。与缠结相应的法不可说既是与缠结不相应的可缠结的，也不可说是与缠结不相应的不可缠结的。
1501. 哪些法是洪流……（省略）
1502. 哪些法是瑜伽……（省略）
1503. 哪些法是障碍？六种障碍 - 欲望障碍，痛苦障碍，懈怠障碍，掉举障碍，疑惑障碍，无明障碍。欲望障碍在八种与贪俱生的心生起中生起，痛苦障碍在两种与忧俱生的心生起中生起，懈怠障碍在伴随造作的不善法中生起，掉举障碍在与掉举俱生的心生起中生起，懈怠障碍在两种与忧俱生的心生起中生起，疑惑障碍在与疑惑俱生的心生起中生起，无明障碍在一切不善法中生起 - 这些法是障碍。
1504. 哪些法不是障碍？除去障碍，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是障碍。
1505. 哪些法是可障碍的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可障碍的。
1506. 哪些法是不可障碍的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是不可障碍的。
1507. 哪些法是与障碍相应的？十二种不善心生起 - 这些法是与障碍相应的。
1508. 哪些法是与障碍不相应的？三地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与障碍不相应的。
1509. 哪些法既是障碍又是可障碍的？这些障碍本身就是障碍，既是障碍又是可障碍的。
1510. 哪些法既是可障碍又不是障碍的？除去障碍，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可障碍又不是障碍。不可障碍的法不可说既是障碍又是可障碍，也不可说是可障碍但不是障碍。
1511. 哪些法既是障碍又是与障碍相应的？在两种或三种障碍同时生起的地方 - 这些法既是障碍又是与障碍相应的。
1512. 哪些法既是与障碍相应又不是障碍的？除去障碍，其余的不善法 - 这些法既是与障碍相应又不是障碍的。与障碍不相应的法不可说既是障碍又是与障碍相应的，也不可说是与障碍相应但不是障碍。

1513. Katame dhammā nīvaraṇavippayuttā nīvaraṇiyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā nīvaraṇavippayuttā nīvaraṇiyā.

1514. Katame dhammā nīvaraṇavippayuttā anīvaraṇiyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā nīvaraṇavippayuttā anīvaraṇiyā. Nīvaraṇasampayuttā dhammā na vattabbā – nīvaraṇavippayuttā nīvaraṇiyātipi, nīvaraṇavippayuttā anīvaraṇiyātipi.

Parāmāsagocchakaṃ

1515. Katame dhammā parāmāsā? Diṭṭhiparāmāso catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjati – ime dhammā parāmāsā.

1516. Katame dhammā no parāmāsā? Ṭhapetvā parāmāsaṃ avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no parāmāsā.

1517. Katame dhammā parāmaṭṭhā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā parāmaṭṭhā.

1518. Katame dhammā aparāmaṭṭhā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni nibbānañca – ime dhammā aparāmaṭṭhā.

1519. Katame dhammā parāmāsasampayuttā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, etthuppannaṃ parāmāsaṃ ṭhapetvā – ime dhammā parāmāsasampayuttā.

1520. Katame dhammā parāmāsavippayuttā? Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā , dve domanassasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā parāmāsavippayuttā. Parāmāso na vattabbo – parāmāsasampayuttotipi, parāmāsavippayuttotipi.

1521. Katame dhammā parāmāsā ceva parāmaṭṭhā ca? So eva parāmāso parāmāso ceva parāmaṭṭho ca.

1522. Katame dhammā parāmaṭṭhā ceva no ca parāmāsā? Ṭhapetvā parāmāsaṃ avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā parāmaṭṭhā ceva no ca parāmāsā. Aparāmaṭṭhā dhammā na vattabbā – parāmāsā ceva parāmaṭṭhā cātipi, parāmaṭṭhā ceva no ca parāmāsātipi.

1523. Katame dhammā parāmāsavippayuttā parāmaṭṭhā? Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā parāmāsavippayuttā parāmaṭṭhā.

1524. Katame dhammā parāmāsavippayuttā aparāmaṭṭhā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā parāmāsavippayuttā aparāmaṭṭhā. Parāmāsā ca parāmāsasampayuttā ca dhammā na vattabbā – parāmāsavippayuttā parāmaṭṭhātipi, parāmāsavippayuttā aparāmaṭṭhātipi.

Mahantaradukaṃ

1525. Katame dhammā sārammaṇā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ – ime dhammā sārammaṇā.

1526. Katame dhammā anārammaṇā? Rūpañca, nibbānañca – ime dhammā anārammaṇā.



1513. 哪些法是与障碍不相应的可障碍的？三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与障碍不相应的可障碍的。
1514. 哪些法是与障碍不相应的不可障碍的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是与障碍不相应的不可障碍的。与障碍相应的法不可说既是与障碍不相应的可障碍的，也不可说是与障碍不相应的不可障碍的。
1515. 哪些法是执取？见执取在四种与邪见相应的心生起中生起 - 这些法是执取。
1516. 哪些法不是执取？除去执取，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是执取。
1517. 哪些法是可执取的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可执取的。
1518. 哪些法是不可执取的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是不可执取的。
1519. 哪些法是与执取相应的？四种与邪见相应的心生起，除去此处生起的执取 - 这些法是与执取相应的。
1520. 哪些法是与执取不相应的？四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与执取不相应的。执取不可说是与执取相应的，也不可说是与执取不相应的。
1521. 哪些法既是执取又是可执取的？执取本身既是执取又是可执取的。
1522. 哪些法既是可执取又不是执取的？除去执取，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可执取又不是执取。不可执取的法不可说既是执取又是可执取，也不可说是可执取但不是执取。
1523. 哪些法是与执取不相应的可执取的？四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与执取不相应的可执取的。
1524. 哪些法是与执取不相应的不可执取的？四种出世间道，四种沙门果，涅槃 - 这些法是与执取不相应的不可执取的。执取与执取相应的法不可说是与执取不相应的可执取的，也不可说是与执取不相应的不可执取的。
1525. 哪些法是有所缘的？四地中的善法，不善法，四地中的果报，三地中的唯作无记 - 这些法是有所缘的。
1526. 哪些法是无所缘的？色法及涅槃 - 这些法是无所缘的。

1527. Katame dhammā cittā? Cakkhuviññāṇaṃ, sotaviññāṇaṃ, ghānaviññāṇaṃ, jivhāviññāṇaṃ, kāyaviññāṇaṃ, manodhātu, manoviññāṇadhātu – ime dhammā cittā.

1528. Katame dhammā no cittā? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no cittā.

1529. Katame dhammā cetasikā? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cetasikā.

1530. Katame dhammā acetasikā? Cittañca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā acetasikā.

1531. Katame dhammā cittasampayuttā? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cittasampayuttā.

1532. Katame dhammā cittavippayuttā? Rūpañca, nibbānañca – ime dhammā cittavippayuttā. Cittaṃ na vattabbaṃ – cittena sampayuttantipi, cittena vippayuttantipi.

1533. Katame dhammā cittasaṃsaṭṭhā? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cittasaṃsaṭṭhā.

1534. Katame dhammā cittavisaṃsaṭṭhā? Rūpañca, nibbānañca – ime dhammā cittavisaṃsaṭṭhā. Cittaṃ na vattabbaṃ – cittena saṃsaṭṭhantipi, cittena visaṃsaṭṭhantipi.

1535. Katame dhammā cittasamuṭṭhānā? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho, kāyaviññatti, vacīviññatti, yaṃ vā panaññampi atthi rūpaṃ cittajaṃ cittahetukaṃ cittasamuṭṭhānaṃ – rūpāyatanaṃ saddāyatanaṃ gandhāyatanaṃ rasāyatanaṃ phoṭṭhabbāyatanaṃ ākāsadhātu āpodhātu rūpassa lahutā rūpassa mudutā rūpassa kammaññatā rūpassa upacayo rūpassa santati kabaḷīkāro āhāro – ime dhammā cittasamuṭṭhānā.

1536. Katame dhammā no cittasamuṭṭhānā? Cittañca, avasesañca rūpaṃ, nibbānañca – ime dhammā no cittasamuṭṭhānā.

1537. Katame dhammā cittasahabhuno? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho, kāyaviññatti, vacīviññatti – ime dhammā cittasahabhuno.

1538. Katame dhammā no cittasahabhuno? Cittañca, avasesañca rūpaṃ, nibbānañca – ime dhammā no cittasahabhuno.

1539. Katame dhammā cittānuparivattino? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho, kāyaviññatti, vacīviññatti – ime dhammā cittānuparivattino.

1540. Katame dhammā no cittānuparivattino? Cittañca, avasesañca rūpaṃ, nibbānañca – ime dhammā no cittānuparivattino.

1541. Katame dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānā? Vedanākkhandho , saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānā.

1542. Katame dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānā? Cittañca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānā.

1543. Katame dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānasahabhuno? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānasahabhuno.

1544. Katame dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānasahabhuno? Cittañca, rūpañca , nibbānañca – ime dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānasahabhuno.

1545. Katame dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānānuparivattino? Vedanākkhandho, saññākkhandho, saṅkhārakkhandho – ime dhammā cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānānuparivattino.

1546. Katame dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānānuparivattino? Cittañca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no cittasaṃsaṭṭhasamuṭṭhānānuparivattino.



1527. 哪些法是心？眼识，耳识，鼻识，舌识，身识，心元素，心识元素 - 这些法是心。
1528. 哪些法不是心？受蕴，想蕴，行蕴，色法，及涅槃 - 这些法不是心。
1529. 哪些法是心所法？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是心所法。
1530. 哪些法是非心所法？心法，色法，及涅槃 - 这些法是非心所法。
1531. 哪些法是与心相应的？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是与心相应的。
1532. 哪些法是与心不相应的？色法，及涅槃 - 这些法是与心不相应的。心不可说 - 既是与心相应的，也不可说是与心不相应的。
1533. 哪些法是与心相结合的？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是与心相结合的。
1534. 哪些法是与心不相结合的？色法，及涅槃 - 这些法是与心不相结合的。心不可说 - 既是与心相结合的，也不可说是与心不相结合的。
1535. 哪些法是心的生起？受蕴，想蕴，行蕴，身识，语识，或是其他存在的色法，心生法，心所法的生起 - 色处，声处，香处，味处，触处，空元素，水元素，色法的轻盈，色法的柔软，色法的适当，色法的积聚，色法的延续，色法的聚合，食物 - 这些法是心的生起。
1536. 哪些法不是心的生起？心法，其余的色法，及涅槃 - 这些法不是心的生起。
1537. 哪些法是与心共同存在的？受蕴，想蕴，行蕴，身识，语识 - 这些法是与心共同存在的。
1538. 哪些法不是与心共同存在的？心法，其余的色法，及涅槃 - 这些法不是与心共同存在的。
1539. 哪些法是心的随顺？受蕴，想蕴，行蕴，身识，语识 - 这些法是心的随顺。
1540. 哪些法不是心的随顺？心法，其余的色法，及涅槃 - 这些法不是心的随顺。
1541. 哪些法是与心相结合的生起？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是与心相结合的生起。
1542. 哪些法不是与心相结合的生起？心法，色法，及涅槃 - 这些法不是与心相结合的生起。
1543. 哪些法是与心相结合的生起的共同存在？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是与心相结合的生起的共同存在。
1544. 哪些法不是与心相结合的生起的共同存在？心法，色法，及涅槃 - 这些法不是与心相结合的生起的共同存在。
1545. 哪些法是与心相结合的生起的随顺？受蕴，想蕴，行蕴 - 这些法是与心相结合的生起的随顺。
1546. 哪些法不是与心相结合的生起的随顺？心法，色法，及涅槃 - 这些法不是与心相结合的生起的随顺。

1547. Katame dhammā ajjhattikā? Cakkhāyatanaṃ…pe… manāyatanaṃ – ime dhammā ajjhattikā.

1548. Katame dhammā bāhirā? Rūpāyatanaṃ…pe… dhammāyatanaṃ – ime dhammā bāhirā.

1549. Katame dhammā upādā? Cakkhāyatanaṃ…pe… kabaḷīkāro āhāro – ime dhammā upādā.

1550. Katame dhammā no upādā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, cattāro ca mahābhūtā, nibbānañca – ime dhammā no upādā.

1551. Katame dhammā upādiṇṇā? Tīsu bhūmīsu vipāko, yañca rūpaṃ kammassa katattā – ime dhammā upādiṇṇā.

1552. Katame dhammā anupādiṇṇā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, yañca rūpaṃ na kammassa katattā, cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anupādiṇṇā.

Upādānagocchakaṃ

1553. Katame dhammā upādānā? Cattāri upādānāni – kāmupādānaṃ , diṭṭhupādānaṃ, sīlabbatupādānaṃ, attavādupādānaṃ. Kāmupādānaṃ aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Diṭṭhupādānañca sīlabbatupādānañca attavādupādānañca catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjanti – ime dhammā upādānā.

1554. Katame dhammā no upādānā? Ṭhapetvā upādāne avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no upādānā.

1555. Katame dhammā upādāniyā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā upādāniyā.

1556. Katame dhammā anupādāniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anupādāniyā.

1557. Katame dhammā upādānasampayuttā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttalobhasahagatacittuppādā, cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, etthuppannaṃ lobhaṃ ṭhapetvā – ime dhammā upādānasampayuttā.

1558. Katame dhammā upādānavippayuttā? Catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppanno lobho, dve domanassasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā upādānavippayuttā.

1559. Katame dhammā upādānā ceva upādāniyā ca? Tāneva upādānāni upādānā ceva upādāniyā ca.

1560. Katame dhammā upādāniyā ceva no ca upādānā? Ṭhapetvā upādāne avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā upādāniyā ceva no ca upādānā . Anupādāniyā dhammā na vattabbā – upādānā ceva upādāniyā cātipi, upādāniyā ceva no ca upādānātipi.

1561. Katame dhammā upādānā ceva upādānasampayuttā ca? Yattha diṭṭhi ca lobho ca ekato uppajjanti – ime dhammā upādānā ceva upādānasampayuttā ca.

1562. Katame dhammā upādānasampayuttā ceva no ca upādānā? Aṭṭha lobhasahagatacittuppādā, etthuppanne upādāne ṭhapetvā – ime dhammā upādānasampayuttā ceva no ca upādānā. Upādānavippayuttā dhammā na vattabbā – upādānā ceva upādānasampayuttā cātipi, upādānasampayuttā ceva no ca upādānātipi.



1547. 哪些法是内在的？眼处乃至意处 - 这些法是内在的。
1548. 哪些法是外在的？色处乃至法处 - 这些法是外在的。
1549. 哪些法是所取的？眼处乃至段食 - 这些法是所取的。
1550. 哪些法是非所取的？四地中的善法，不善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，四大元素，及涅槃 - 这些法是非所取的。
1551. 哪些法是被执取的？三地中的果报，以及由业所造的色法 - 这些法是被执取的。
1552. 哪些法是非被执取的？三地中的善法，不善法，三地中的唯作无记，非由业所造的色法，四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是非被执取的。
1553. 哪些法是执取？四种执取 - 欲执取，见执取，戒禁执取，我论执取。欲执取在八种与贪俱生的心生起中生起。见执取、戒禁执取和我论执取在四种与邪见相应的心生起中生起 - 这些法是执取。
1554. 哪些法是非执取？除去执取，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是非执取。
1555. 哪些法是可执取的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可执取的。
1556. 哪些法是不可执取的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是不可执取的。
1557. 哪些法是与执取相应的？四种与邪见相应的贪心生起，四种与邪见不相应的贪心生起，除去此处生起的贪 - 这些法是与执取相应的。
1558. 哪些法是与执取不相应的？在四种与邪见不相应的贪心生起中生起的贪，两种与忧俱生的心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与执取不相应的。
1559. 哪些法既是执取又是可执取的？这些执取本身既是执取又是可执取的。
1560. 哪些法既是可执取又不是执取的？除去执取，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可执取又不是执取。不可执取的法不可说既是执取又是可执取，也不可说是可执取但不是执取。
1561. 哪些法既是执取又是与执取相应的？当邪见和贪同时生起时 - 这些法既是执取又是与执取相应的。
1562. 哪些法既是与执取相应又不是执取的？八种与贪俱生的心生起，除去此处生起的执取 - 这些法既是与执取相应又不是执取。与执取不相应的法不可说既是执取又是与执取相应，也不可说是与执取相应但不是执取。

1563. Katame dhammā upādānavippayuttā upādāniyā? Catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppanno lobho, dve domanassasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā upādānavippayuttā upādāniyā.

1564. Katame dhammā upādānavippayuttā anupādāniyā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā upādānavippayuttā anupādāniyā. Upādānasampayuttā dhammā na vattabbā – upādānavippayuttā upādāniyātipi, upādānavippayuttā anupādāniyātipi.

Kilesagocchakaṃ

1565. Katame dhammā kilesā? Dasa kilesavatthūni – lobho, doso, moho, māno, diṭṭhi, vicikicchā, thinaṃ, uddhaccaṃ, ahirikaṃ, anottappaṃ. Lobho aṭṭhasu lobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Doso dvīsu domanassasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Moho sabbākusalesu uppajjati. Māno catūsu diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatesu cittuppādesu uppajjati. Diṭṭhi catūsu diṭṭhigatasampayuttesu cittuppādesu uppajjati. Vicikicchā vicikicchāsahagatesu cittuppādesu uppajjati. Thinaṃ sasaṅkhārikesu akusalesu uppajjati. Uddhaccañca ahirikañca anottappañca sabbākusalesu uppajjanti – ime dhammā kilesā.

1566. Katame dhammā no kilesā? Ṭhapetvā kilese avasesaṃ akusalaṃ, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā no kilesā.

1567. Katame dhammā saṃkilesikā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṃkilesikā.

1568. Katame dhammā asaṃkilesikā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā asaṃkilesikā.

1569. Katame dhammā saṃkiliṭṭhā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā saṃkiliṭṭhā.

1570. Katame dhammā asaṃkiliṭṭhā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā asaṃkiliṭṭhā.

1571. Katame dhammā kilesasampayuttā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā kilesasampayuttā.

1572. Katame dhammā kilesavippayuttā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā kilesavippayuttā.

1573. Katame dhammā kilesā ceva saṃkilesikā ca? Teva kilesā kilesā ceva saṃkilesikā ca.

1574. Katame dhammā saṃkilesikā ceva no ca kilesā? Ṭhapetvā kilese avasesaṃ akusalaṃ, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā saṃkilesikā ceva no ca kilesā. Asaṃkilesikā dhammā na vattabbā – kilesā ceva saṃkilesikā cātipi, saṃkilesikā ceva no ca kilesātipi.

1575. Katame dhammā kilesā ceva saṃkiliṭṭhā ca? Teva kilesā kilesā ceva saṃkiliṭṭhā ca.

1576. Katame dhammā saṃkiliṭṭhā ceva no ca kilesā? Ṭhapetvā kilese avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā saṃkiliṭṭhā ceva no ca kilesā . Asaṃkiliṭṭhā dhammā na vattabbā – kilesā ceva saṃkiliṭṭhā cātipi, saṃkiliṭṭhā ceva no ca kilesātipi.



1563. 哪些法是与执取不相应的可执取的？在四种与邪见不相应的贪心生起中生起的贪，两种与忧俱生的心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与执取不相应的可执取的。
1564. 哪些法是与执取不相应的不可执取的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是与执取不相应的不可执取的。与执取相应的法不可说既是与执取不相应的可执取的，也不可说是与执取不相应的不可执取的。
1565. 哪些法是烦恼？十种烦恼事 - 贪，嗔，痴，慢，见，疑，昏沉，掉举，无惭，无愧。贪在八种与贪俱生的心生起中生起。嗔在两种与忧俱生的心生起中生起。痴在一切不善法中生起。慢在四种与邪见不相应的贪心生起中生起。见在四种与邪见相应的心生起中生起。疑在与疑惑俱生的心生起中生起。昏沉在伴随造作的不善法中生起。掉举、无惭和无愧在一切不善法中生起 - 这些法是烦恼。
1566. 哪些法不是烦恼？除去烦恼，其余的不善法，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法不是烦恼。
1567. 哪些法是可染污的？三地中的善法，不善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是可染污的。
1568. 哪些法是不可染污的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是不可染污的。
1569. 哪些法是已染污的？十二种不善心生起 - 这些法是已染污的。
1570. 哪些法是未染污的？四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是未染污的。
1571. 哪些法是与烦恼相应的？十二种不善心生起 - 这些法是与烦恼相应的。
1572. 哪些法是与烦恼不相应的？四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是与烦恼不相应的。
1573. 哪些法既是烦恼又是可染污的？这些烦恼本身既是烦恼又是可染污的。
1574. 哪些法既是可染污又不是烦恼的？除去烦恼，其余的不善法，三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法既是可染污又不是烦恼的。不可染污的法不可说既是烦恼又是可染污的，也不可说是可染污但不是烦恼的。
1575. 哪些法既是烦恼又是已染污的？这些烦恼本身既是烦恼又是已染污的。
1576. 哪些法既是已染污又不是烦恼的？除去烦恼，其余的不善法 - 这些法既是已染污又不是烦恼的。未染污的法不可说既是烦恼又是已染污的，也不可说是已染污但不是烦恼的。

1577. Katame dhammā kilesā ceva kilesasampayuttā ca? Yattha dve tayo kilesā ekato uppajjanti – ime dhammā kilesā ceva kilesasampayuttā ca.

1578. Katame dhammā kilesasampayuttā ceva no ca kilesā? Ṭhapetvā kilese avasesaṃ akusalaṃ – ime dhammā kilesasampayuttā ceva no ca kilesā. Kilesavippayuttā dhammā na vattabbā – kilesā ceva kilesasampayuttā cātipi, kilesasampayuttā ceva no ca kilesātipi.

1579. Katame dhammā kilesavippayuttā saṃkilesikā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā kilesavippayuttā saṃkilesikā.

1580. Katame dhammā kilesavippayuttā asaṃkilesikā? Cattāro maggā apariyāpannā , cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā kilesavippayuttā asaṃkilesikā. Kilesasampayuttā dhammā na vattabbā – kilesavippayuttā saṃkilesikātipi, kilesavippayuttā asaṃkilesikātipi.

Piṭṭhidukaṃ

1581. Katame dhammā dassanena pahātabbā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo – ime dhammā dassanena pahātabbā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā dassanena pahātabbā, siyā na dassanena pahātabbā.

1582. Katame dhammā na dassanena pahātabbā? Uddhaccasahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na dassanena pahātabbā.

1583. Katame dhammā bhāvanāya pahātabbā? Uddhaccasahagato cittuppādo – ime dhammā bhāvanāya pahātabbā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā bhāvanāya pahātabbā, siyā na bhāvanāya pahātabbā.

1584. Katame dhammā na bhāvanāya pahātabbā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na bhāvanāya pahātabbā.

1585. Katame dhammā dassanena pahātabbahetukā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, etthuppannaṃ mohaṃ ṭhapetvā – ime dhammā dassanena pahātabbahetukā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā dassanena pahātabbahetukā, siyā na dassanena pahātabbahetukā.

1586. Katame dhammā na dassanena pahātabbahetukā? Vicikicchāsahagato moho, uddhaccasahagato cittuppādo, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na dassanena pahātabbahetukā.

1587. Katame dhammā bhāvanāya pahātabbahetukā? Uddhaccasahagato cittuppādo, etthuppannaṃ mohaṃ ṭhapetvā – ime dhammā bhāvanāya pahātabbahetukā. Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā bhāvanāya pahātabbahetukā, siyā na bhāvanāya pahātabbahetukā.



1577. 哪些法既是烦恼又是与烦恼相应的？在此处两种或三种烦恼同时生起 - 这些法既是烦恼又是与烦恼相应的。
1578. 哪些法是与烦恼相应但不是烦恼的？除去烦恼，其余的不善法 - 这些法是与烦恼相应但不是烦恼的。与烦恼不相应的法不可说既是烦恼又是与烦恼相应的，也不可说是与烦恼相应但不是烦恼的。
1579. 哪些法是与烦恼不相应的可染污的？三地中的善法，三地中的果报，三地中的唯作无记，所有色法 - 这些法是与烦恼不相应的可染污的。
1580. 哪些法是与烦恼不相应的不可染污的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是与烦恼不相应的不可染污的。与烦恼相应的法不可说既是与烦恼不相应的可染污的，也不可说是与烦恼不相应的不可染污的。
1581. 哪些法是应当通过见解去除的？四种与邪见相应的心生起，伴随疑惑的心生起 - 这些法是应当通过见解去除的。四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能应通过见解去除，也可能不应通过见解去除。
1582. 哪些法是不应通过见解去除的？伴随掉举的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不应通过见解去除的。
1583. 哪些法是应当通过修行去除的？伴随掉举的心生起 - 这些法是应当通过修行去除的。四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能应通过修行去除，也可能不应通过修行去除。
1584. 哪些法是不应通过修行去除的？四种与邪见相应的心生起，伴随疑惑的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不应通过修行去除的。
1585. 哪些法是应当通过见解去除的因缘？四种与邪见相应的心生起，伴随疑惑的心生起，除去此处生起的无明 - 这些法是应当通过见解去除的因缘。四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能应通过见解去除，也可能不应通过见解去除。
1586. 哪些法是不应通过见解去除的因缘？伴随疑惑的无明，伴随掉举的心生起，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不应通过见解去除的因缘。
1587. 哪些法是应当通过修行去除的因缘？伴随掉举的心生起，除去此处生起的无明 - 这些法是应当通过修行去除的因缘。四种与邪见不相应的贪心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能应通过修行去除，也可能不应通过修行去除。

1588. Katame dhammā na bhāvanāya pahātabbahetukā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato moho, catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na bhāvanāya pahātabbahetukā.

1589. Katame dhammā savitakkā? Kāmāvacarakusalaṃ, akusalaṃ, kāmāvacarakusalassa vipākato ekādasa cittuppādā, akusalassa vipākato dve, kiriyato ekādasa, rūpāvacaraṃ paṭhamaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca lokuttaraṃ paṭhamaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ vitakkaṃ ṭhapetvā – ime dhammā savitakkā.

1590. Katame dhammā avitakkā? Dvepañcaviññāṇāni, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro arūpāvacarā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca, vitakko ca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā avitakkā.

1591. Katame dhammā savicārā? Kāmāvacarakusalaṃ , akusalaṃ, kāmāvacarakusalassa vipākato ekādasa cittuppādā, akusalassa vipākato dve kiriyato ekādasa, rūpāvacaraekakadukajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaraekakadukajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ vicāraṃ ṭhapetvā – ime dhammā savicārā.

1592. Katame dhammā avicārā? Dvepañcaviññāṇāni, rūpāvacaratikatikajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaratikatikajjhānā kusalato ca vipākato ca, vicāro ca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā avicārā.

1593. Katame dhammā sappītikā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cattāro, kāmāvacarakusalassa vipākato pañca, kiriyato pañca, rūpāvacaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ pītiṃ ṭhapetvā – ime dhammā sappītikā.

1594. Katame dhammā appītikā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato aṭṭha, kāmāvacarakusalassa vipākato ekādasa, akusalassa vipākato satta, kiriyato cha, rūpāvacaradukadukajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaradukadukajjhānā kusalato ca vipākato ca pīti ca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā appītikā.

1595. Katame dhammā pītisahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cattāro, kāmāvacarakusalassa vipākato pañca, kiriyato pañca, rūpāvacaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaradukatikajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ pītiṃ ṭhapetvā – ime dhammā pītisahagatā.

1596. Katame dhammā na pītisahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato aṭṭha, kāmāvacarakusalassa vipākato ekādasa, akusalassa vipākato satta, kiriyato cha, rūpāvacaradukadukajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaradukadukajjhānā kusalato ca vipākato ca, pīti ca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na pītisahagatā.



1588. 哪些法是不应通过修行去除的因缘？四种与邪见相应的心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的无明，四地中的善法，四地中的果报，三地中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不应通过修行去除的因缘。
1589. 哪些法是有寻的？欲界善法，不善法，欲界善法的果报中的十一种心生起，不善法的果报中的两种，唯作中的十一种，色界初禅的善、果报和唯作，出世间初禅的善和果报，除去此处生起的寻 - 这些法是有寻的。
1590. 哪些法是无寻的？两种五识，色界第三和第四禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第三和第四禅的善和果报，寻，色法，及涅槃 - 这些法是无寻的。
1591. 哪些法是有伺的？欲界善法，不善法，欲界善法的果报中的十一种心生起，不善法的果报中的两种，唯作中的十一种，色界第一和第二禅的善、果报和唯作，出世间第一和第二禅的善和果报，除去此处生起的伺 - 这些法是有伺的。
1592. 哪些法是无伺的？两种五识，色界第三禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第三禅的善和果报，伺，色法，及涅槃 - 这些法是无伺的。
1593. 哪些法是有喜的？欲界善法中的四种与悦俱生的心生起，不善法中的四种，欲界善法的果报中的五种，唯作中的五种，色界第二和第三禅的善、果报和唯作，出世间第二和第三禅的善和果报，除去此处生起的喜 - 这些法是有喜的。
1594. 哪些法是无喜的？欲界善法中的四种与舍俱生的心生起，不善法中的八种，欲界善法的果报中的十一种，不善法的果报中的七种，唯作中的六种，色界第二和第四禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第二和第四禅的善和果报，喜，色法，及涅槃 - 这些法是无喜的。
1595. 哪些法是与喜俱生的？欲界善法中的四种与悦俱生的心生起，不善法中的四种，欲界善法的果报中的五种，唯作中的五种，色界第二和第三禅的善、果报和唯作，出世间第二和第三禅的善和果报，除去此处生起的喜 - 这些法是与喜俱生的。
1596. 哪些法是不与喜俱生的？欲界善法中的四种与舍俱生的心生起，不善法中的八种，欲界善法的果报中的十一种，不善法的果报中的七种，唯作中的六种，色界第二和第四禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第二和第四禅的善和果报，喜，色法，及涅槃 - 这些法是不与喜俱生的。

1597. Katame dhammā sukhasahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cattāro, kāmāvacarakusalassa vipākato cha, kiriyato pañca, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca lokuttaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ sukhaṃ ṭhapetvā – ime dhammā sukhasahagatā.

1598. Katame dhammā na sukhasahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato aṭṭha, kāmāvacarakusalassa vipākato dasa, akusalassa vipākato satta, kiriyato cha, rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca lokuttaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, sukhañca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na sukhasahagatā.

1599. Katame dhammā upekkhāsahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro upekkhāsahagatacittuppādā, akusalato cha, kāmāvacarakusalassa vipākato dasa, akusalassa vipākato cha, kiriyato cha , rūpāvacaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaraṃ catutthaṃ jhānaṃ kusalato ca vipākato ca, etthuppannaṃ upekkhaṃ ṭhapetvā – ime dhammā upekkhāsahagatā.

1600. Katame dhammā na upekkhāsahagatā? Kāmāvacarakusalato cattāro somanassasahagatacittuppādā, akusalato cha, kāmāvacarakusalassa vipākato cha, akusalassa vipākato eko, kiriyato pañca, rūpāvacaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, lokuttaratikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca, upekkhā ca, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā na upekkhāsahagatā.

1601. Katame dhammā kāmāvacarā? Kāmāvacarakusalaṃ, akusalaṃ, sabbo kāmāvacarassa vipāko, kāmāvacarakiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā kāmāvacarā.

1602. Katame dhammā na kāmāvacarā? Rūpāvacarā , arūpāvacarā, apariyāpannā – ime dhammā na kāmāvacarā.

1603. Katame dhammā rūpāvacarā? Rūpāvacaracatukkapañcakajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca – ime dhammā rūpāvacarā.

1604. Katame dhammā na rūpāvacarā? Kāmāvacarā, arūpāvacarā, apariyāpannā – ime dhammā na rūpāvacarā.

1605. Katame dhammā arūpāvacarā? Cattāro āruppā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca – ime dhammā arūpāvacarā.

1606. Katame dhammā na arūpāvacarā? Kāmāvacarā, rūpāvacarā, apariyāpannā – ime dhammā na arūpāvacarā.

1607. Katame dhammā pariyāpannā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā pariyāpannā.

1608. Katame dhammā apariyāpannā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā apariyāpannā.

1609. Katame dhammā niyyānikā? Cattāro maggā apariyāpannā – ime dhammā niyyānikā.

1610. Katame dhammā aniyyānikā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā aniyyānikā.

1611. Katame dhammā niyatā? Cattāro diṭṭhigatasampayuttacittuppādā, dve domanassasahagatacittuppādā – ime dhammā siyā niyatā siyā aniyatā. Cattāro maggā apariyāpannā – ime dhammā niyatā.



1597. 哪些法是与乐俱生的？欲界善法中的四种与悦俱生的心生起，不善法中的四种，欲界善法的果报中的六种，唯作中的五种，色界第三和第四禅的善、果报和唯作，出世间第三和第四禅的善和果报，除去此处生起的乐 - 这些法是与乐俱生的。
1598. 哪些法是不与乐俱生的？欲界善法中的四种与舍俱生的心生起，不善法中的八种，欲界善法的果报中的十种，不善法的果报中的七种，唯作中的六种，色界第四禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第四禅的善和果报，乐，色法，及涅槃 - 这些法是不与乐俱生的。
1599. 哪些法是与舍俱生的？欲界善法中的四种与舍俱生的心生起，不善法中的六种，欲界善法的果报中的十种，不善法的果报中的六种，唯作中的六种，色界第四禅的善、果报和唯作，四种无色界的善、果报和唯作，出世间第四禅的善和果报，除去此处生起的舍 - 这些法是与舍俱生的。
1600. 哪些法是不与舍俱生的？欲界善法中的四种与悦俱生的心生起，不善法中的六种，欲界善法的果报中的六种，不善法的果报中的一种，唯作中的五种，色界第三和第四禅的善、果报和唯作，出世间第三和第四禅的善和果报，舍，色法，及涅槃 - 这些法是不与舍俱生的。
1601. 哪些法是欲界的？欲界善法，不善法，所有欲界的果报，欲界唯作无记，所有色法 - 这些法是欲界的。
1602. 哪些法不是欲界的？色界的，无色界的，超越的 - 这些法不是欲界的。
1603. 哪些法是色界的？色界四禅五禅的善、果报和唯作 - 这些法是色界的。
1604. 哪些法不是色界的？欲界的，无色界的，超越的 - 这些法不是色界的。
1605. 哪些法是无色界的？四种无色界的善、果报和唯作 - 这些法是无色界的。
1606. 哪些法不是无色界的？欲界的，色界的，超越的 - 这些法不是无色界的。
1607. 哪些法是有限的？三界中的善法，不善法，三界中的果报，三界中的唯作无记，所有色法 - 这些法是有限的。
1608. 哪些法是无限的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是无限的。
1609. 哪些法是出离的？四种出世间道 - 这些法是出离的。
1610. 哪些法是不出离的？三界中的善法，不善法，四界中的果报，三界中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不出离的。
1611. 哪些法是确定的？四种与邪见相应的心生起，两种与忧俱生的心生起 - 这些法可能是确定的，也可能是不确定的。四种出世间道 - 这些法是确定的。

1612. Katame dhammā aniyatā? Cattāro diṭṭhigatavippayuttalobhasahagatacittuppādā, vicikicchāsahagato cittuppādo, uddhaccasahagato cittuppādo, tīsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā aniyatā.

1613. Katame dhammā sauttarā? Tīsu bhūmīsu kusalaṃ, akusalaṃ, tīsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, sabbañca rūpaṃ – ime dhammā sauttarā.

1614. Katame dhammā anuttarā? Cattāro maggā apariyāpannā, cattāri ca sāmaññaphalāni, nibbānañca – ime dhammā anuttarā.

1615. Katame dhammā saraṇā? Dvādasa akusalacittuppādā – ime dhammā saraṇā.



1612. 哪些法是不确定的？四种与邪见不相应的贪心生起，伴随疑惑的心生起，伴随掉举的心生起，三界中的善法，四界中的果报，三界中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是不确定的。
1613. 哪些法是有上的？三界中的善法，不善法，三界中的果报，三界中的唯作无记，所有色法 - 这些法是有上的。
1614. 哪些法是无上的？四种出世间道，四种沙门果，及涅槃 - 这些法是无上的。
1615. 哪些法是有烦恼的？十二种不善心生起 - 这些法是有烦恼的。

1616. Katame dhammā araṇā? Catūsu bhūmīsu kusalaṃ, catūsu bhūmīsu vipāko, tīsu bhūmīsu kiriyābyākataṃ, rūpañca, nibbānañca – ime dhammā araṇā.

Atthuddhāro niṭṭhito.

Dhammasaṅgaṇīpakaraṇaṃ niṭṭhitaṃ.

1616. 哪些法是无烦恼的？四界中的善法，四界中的果报，三界中的唯作无记，色法，及涅槃 - 这些法是无烦恼的。
义理解释已结束。
法集论已结束。

